(Všem, kteří čekali, že se dozví nějaké rady a tipy ohledně seznamování se, ať už ekologicky nebo s ekology/ekoložkami, se tímto omlouvám za zklamání.)

Příběh ze života

Možná jste při rozbalování dárků zažili situaci, kdy na vás někdo z vašich blízkých apeloval, abyste netrhali ten papír, protože je to škoda, ještě vydrží a využije se i příští rok. V některých rodinách tahle hláška patřila (nebo možná stále patří) k tradicím stejně jako bramborový salát nebo zdobení stromku. Když jsem byla malá, nějaká udržitelnost mi byla ukradená protože dárky, a později jsem měla zase jiné priority a spořivost brala spíš jako záležitost pro starší generace. My mladý tohle řešit nepotřebujem (zvlášť, když nás ještě živí rodiče, heh). Přece nebudu pořád šetřit jako babi.

Teď je mi přes 30 a šetřím jako babi. A nejde jen o peníze a všeobecnou šetrnost, ale i o ekologii (překvapuje vás to? nemělo by).

Proč jste hrozný člověk

Balení dárků tak, jak ho známe, tedy do ozdobného papíru nebo taštičky, je problémové hned z několika důvodů. Ne každý je šetřílek, a tak velké množství tohoto „obalového materiálu“ končí v popelnici po jednom použití, což já od jisté doby považuji za jeden z největších wtf okamžiků z Vánoc. Možná si říkáte, kdo jsem já, abych soudila, ale v tomto případě na to mám právo, jelikož já v tomhle případě opravdu máslo na hlavě nemám, hehe.

Už jenom představa, kolik energie a zdrojů se vyplýtvá na výrobu něčeho, co se na dárku ohřeje doslova pár minut (pokud kupujete a balíte dárky už v srpnu a myslíte si, že jste skvělý člověk, jelikož vám ten balíček hnije ve skříni o několik měsíců déle, tak pardon, ani tak nejste žádný zázrak) ve mě skoro vyvolává záchvat environmentální úzkosti.

Jako jo, jestli máte potomky, určitě budou z papíru s Tlapkovou patrolou (nebo co zrovna frčí) nadšeni (asi tak 30 vteřin), ale ne každý dárek musí být zabalený takhle. Nebo jim toho nedávejte tolik. Nebo si z toho papíru pak s děckama alespoň něco vyrobte.

Dalším problémem je materiál, respektive z čeho a jak se ten váš fancy papír vyrobí. Pokud to není obal recyklovaný nebo se štemplem FSC (certifikace šetrného lesního hospodaření a odpovědného původu dřevěných výrobků), o to menší smysl dává, abyste ho použili jako jednorázovku.

A když jsme u té recyklace, nesmíme opomenout ty narvané modré kontejnery po Štědrém dnu; většina těch veselých barevných papírů tam totiž nepatří. Proč? Právě kvůli tomu potisku – často se totiž jedná o speciální barvy, povoskování, třpytky atd., což z papíru dělá dále nerecyklovatelný. Takže pokud jste si doteď mysleli, že ulevíte svědomí tím, že dárkový papír alespoň vytřídíte, tady je váš reality check – to co děláte nemá smysl a zbytečně tím v kontejneru zabíráte místo. Není zač.

Jak se stát lepším člověkem, respektive baličem

Hejtu bylo dost, tak se pojďme podívat na to balení.

1. Nebalení

To je rada! Wow. Kvůli tomu jsem to dočetl/a až sem?? Je to tak.

Možná jste čekali nějakou bombu (a možná to trochu bomba je), ale nejjednodušší a nejekologičtější řešení je nebalit dárek vůbec. Jen si to si to představte – ušetříte peníze, čas i nervy (kdo má ještě před Vánoci čas a energii vybírat z padesáti odstínů ozdobných papírů), prostě bájo.

Uznávám, že tato varianta je vhodná spíše pro dospělé, případně pro uvědomělé děti a mladistvé intelektuály, ale i tak stojí za zkoušku (stejně všechny nejvíc zajímá, co je uvnitř toho balíčku). Navíc, pokud obdarovaný předem ví, co dostane, je jenom na místě si to divadýlko s hezkým balením odpustit.

Nebo vyberte takový dárek, který obal nepotřebuje – vezměte své blízké na výlet nebo jim připravte něco dobrého k jídlu (jen ne bramborový salát a cukroví, proboha).

2. Co dům dal

Udělejte obhlídku svého obydlí a zkuste najít vhodný materiál na výrobu pěkného obalu na váš dárek. Může to být třeba popsaný papír (ale buďte opatrní, asi nechcete aby obdarovaný viděl váš výpis z účtu nebo úryvek z deníčku), starý plakát, výplň, která vám přišla v nějakém balíku, letáky, noviny… Bizár? Trochu. Ale rozhodně eko.

3. Co dal někdo jiný

Tento způsob balení dárků je můj oblíbený (hlavně proto, že je zadarmo, haha). Jakmile se ke mně dostane nějaká dárková taštička, pěkný papír, stužka, nasyslím to do skříně a vytáhnu při nejbližší příležitosti. A pak můžu machrovat. Chlubit se cizím peřím a tak dále.

Možná si říkáte, jestli někoho třeba neurazí, když dostane dárek zabalený v něčem, co vám před pár měsíci sám dal. Asi takhle – vy si pamatujete, jakou taštičku jste kdy komu dali? Já rozhodně ne. A pokud vy ano (to si vedete nějakou evidenci, tabulku v excelu nebo?) … jako sorry, ale asi byste si měli najít nějaký normální koníček.

Á propos, pokud se někdo urazí kvůli takové pitomosti, tak prostě příští rok nic nedostane. Kruté, ale takový je život a ta ekologie se sama neudělá.

4. Sbohem a šáteček

Říká vám něco furoshiki? Mně před pár měsíci taky ne. Ale strejda Google ví všechno a já díky tomu můžu dělat chytrou. Jedná se o způsob balení do šátku – techniku, která pochází z Japonska a je až překvapivě snadná. Tedy pokud nemáte obě ruce levé. nebo pokud nemáte ruce vůbec.

Použitý šátek pak obdarovaný může dál využít, ať už na nošení nebo zabalení dalšího dárku. A kde vzít šátek? V second handu, u sebe ve skříni nebo u někoho jiného ve skříni (hlavně se nejdřív dovolte majitele, než mu šáteček sbalíte, jo?).

A pokud vás furoshiki nezaujalo nebo máte fobii ze šátků, dárek zabalte do plátěného pytlíku, který také nabízí mnohé využití v domácnosti obdarovaného. A pokud si pytlík sami ušijete a třeba tím ještě i upcyklujete nějaký zbytek látky, zasloužíte si titul TOP Balič roku.

5. Lepší papír

Je docela dobře možné, že vám ani teď není žádný z mých návrhů dost dobrý (tak já už nevím, co byste ještě chtěli), protože nedáte dopustit na papír. V tomto případě se buď vraťte ke třetímu bodu a využijte metodu „co dům dal“ nebo zvolte recyklovaný/recyklovatelný papír. Sice jej neseženete v tolika barvách a všemožných designech, ale účel rozhodně splní. A pokud vás jednoduchost hodně trápí – můžete si ho tematicky dozdobit: pokreslit, popsat nějakými vzkazy nebo přáními, polepit atd. Spokojení?

6. Na všechno kašlu.

Abychom za tím vším udělali takovou negativní tečku a zachovali tak vibes z úvodu, nadhodím, že úplně nejvíc eko by bylo vykašlat se na dárky úplně. Na stromek. A na Vánoce. Ale chápu, že ve většině domácností je tato varianta tabu. Tak aspoň to balení, jo? Dík.